Norština

Pokud potřebujete překlad z/do norštiny, jsme připraveni poskytnout Vám nejlepší norské lingvisty pro Vaši libovolnou potřebu překladů z/do norštiny.

Nabízíme pro Vás kvalitně, spolehlivě, diskrétně, rychle a za rozumnou cenu překlady z/do norštiny:

  • Zpracování odborné technické dokumentace (bez příplatků)
  • Překlady rozsáhlých dokumentací, manuálů, nabídek a tenderů v krátkých termínech
  • Překlad běžných textů
  • Lokalizace softwaru a webových stránek
  • Propagační materiály, prezentace, výroční zprávy
  • Vedení obchodní korespondence v uvedených jazycích
  • Korektury hotových textů, přepisy, OCR služby,
  • Konsekutivní tlumočení
  • Doprovodné tlumočení
  • Překlady rodilými mluvčími
  • Soudní ověřování dokumentů
  • PC zpracování dle Vašich požadavků (Word 2000, Excel atd..)

Stručná informace o norštině

Stručná informace o norštině

Norština je severogermánský (skandinávský) jazyk, kterým hovoří Norové.

Rozšíření

Kromě Norska, kde je norština úředním jazykem, je používána zejména norskými menšinami v sousedních zemích a ve Spojených státech. Norština je srozumitelná dánským i švédským mluvčím.

Historie

Původním jazykem Norska byla staronorština – norrønt. Používala se nejen v Norsku, ale také na Islandu, Faerských ostrovech a Orknejích. Latinka se do Norska dostala až v 11. století. Když přešlo Norsko pod dánskou nadvládu, stala se hlavním jazykem Norska příbuzná dánština, prakticky se jí používalo od 14. století (16. století) až do krátkého osamostatnění a připojení Norska ke Švédsku roku 1814, kdy existovaly dvě formy jazyka – landsmål a riksmål (v tu dobu se jim tak ještě neříkalo). Landsmål tvořila skupina různých dialektů používaných především obyvateli ve vnitrozemí. Jonas Antom Hielm (1782–1848) roku 1831 zamýšlel, že by se z jednoho takového dialektu mohl vytvořit svébytný národní jazyk Norska, bohužel k tomu nedošlo a oficiálním jazykem byl stále riksmål – říšský jazyk, ten je podobnější dánštině, respektive by se dalo říci, že je to dánština používaná norskými obyvateli měst.

Henrik Wergeland (1808–1845) a jeho kolegové seskupení kolem časopisu Statsborgeren začali obměňovat lexiku a ortografii. A Wergeland už v roce 1835 navrhoval, aby byla sjednocena výslovnost riksmålu v divadlech podle dialektu používaného v Kristiánii, což se stalo, i když ne zcela podle tohoto konceptu, až roku 1852. Druhá skupina sjednocená kolem časopisu Vidar namítala, že by bylo vhodnější nerozvíjet riksmål, ale vrátit se ke staronorštině. Peter Andreas Munch (1810–1863) navrhoval přijmout za národní jazyk modernizovanou variantu staronorštiny. Knud Knudsen (1812–1895) rozvíjel podobně jako Wergeland riksmål.

Z landsmålu vytvořil nový jazyk až Ivar Aasen (1813–1886), jeho zásadní práce byly Det norske Folkesprogs Grammatikk (1848, Gramatika norských dialektů) a Ordbog over det norske Folkesprog (1848, Slovník norských dialektů). Na novonorštině pracoval od svých 22 let, procházel jednotlivé oblasti a nakonec mezi lety 1848 a 1873 vydal knihy o landsmål – zemském jazyku. Landsmål byl od roku 1853 používán jako spisovný jazyk. V sedmdesátých letech sílí jazykové a národní hnutí a politická situace se dostává do norštině nakloněného období, a tak byl landsmål, po vítězství levicové strany Venstre Johana Sverdrupa v roce 1882, prohlášen roku 1885 za druhý oficiální úřední jazyk. Podobně jako v jiných zemích se hovoří o národním obrození spojeným s ponoršťováním dánštiny – pohádkáři Peter Christen Asbjørnsen (1812–1885), Jørgen Engebretsen Moe (1813–1882) a básník Aasmund Olavsson Vinje (1818–1870). Roku 1892 byl přijat zákon umožňující obcím volit si jeden z jazyků za úřední, který slouží výuce na škole – druhý jazyk je vyučován jako povinný předmět. Roku 1929 byly přijaty nové názvy těchto dvou jazykových forem, landsmål byl přejmenován na nynorsk a upravený riksmål na bokmål. Riksmål zůstává ve své podobě jako neoficiální, ale používaná forma.

Dnes převažuje používání norštiny bokmål – knižní norština, nad nynorsk – novonorština, a nad riksmål, který je používán jako velmi konzervativní forma rané „norštiny“. V roce 1971 používalo nynorsk jako hlavní psanou formu 30 % obyvatel Norska. V roce 2000 byla nynorsk použita v 8 % publikací.

Zajímavé je, jak z výše uvedeného vyplývá, že riksmål je řazen do východní jazykové skupiny severogermánských jazyků, zatímco landsmål patří k západní skupině. A novonorština je paradoxně podobná staronorštině více než bokmål a riksmål.

SLUŽBY

Objednat služby překladatelské agentury pro překlad z/do norštiny je možné na stránce objednávka nebo vyplněním kontaktního formuláře v kontaktech.