Stručná informace o rumunštině
Rumunština, rumunsky limba română, je románský jazyk s asi 26 miliony mluvčími, převážně v Rumunsku, v oblasti Vojvodina v Srbsku a v Moldavsku, kde se z politických důvodů nazývá moldavština.
Historie
Předtím, než v roce 106 dobyli zemi Římané a udělali z ní svoji provincii, bylo území Rumunska obydleno Indoevropany Dáky. Po příchodu Římanů se stala úředním jazykem vulgární latina.
Mezi lety 271 až 275 ztratili Římané nad územím kontrolu. Co se s latinsky mluvícim obyvatelstvem dělo potom, není známo.
Kvůli své geografické izolaci je rumunština pravděpodobně první románský jazyk, který se oddělil od latiny, a až do moderní doby nebyl ovlivňován jinými románskými jazyky.
Jmenná morfologie rumunštiny je oproti ostatním románským jazykům konzervativní. Zachovala si skloňování, stejně tak jako střední rod. Slovesná morfologie zaznamenala stejný posun ke složenému perfektu a futuru jako v ostatních románských jazycích.
Dialekty rumunštiny byly sjednoceny pravděpodobně mezi 7. a 10. stoletím, kdy bylo území ovlivňováno byzantskou říší a slovanskými jazyky.
Rumunština je jediný románský jazyk, který nebyl ovlivňován římskokatolickou, ale řeckokatolickou církví, tureckou a slovanskou kulturou.
Dáčtina
Dáčtina byl indoevropský jazyk, kterým mluvili staří Dákové. Byl to první jazyk, který ovlinil latinu v Dákii.
V dnešní rumunštině je okolo 300 slov, o kterých se předpokládá, že jsou z dáčtiny (např.: balaur=drak, brânză=sýr, mal=břeh).
Balkánský jazykový svaz
Přestože je většina rumunské gramatiky a morfologie založená na latině, jsou v ní jevy, které sdílí jen s ostatními jazyky v balkánském jazykovém svazu. Mezi sdílené jevy patří určitý člen následující řídícímu slovu, splynutí genitivu a dativu, způsob tvoření futura a perfekta a absence infinitivu.
Slovanské jazyky
Zdrojem slovanského vlivu je v největší míře staroslověnština, která byla až do 18. století liturgickým jazykem v Rumunsku, a také bulharština, ukrajinština a srbština. Až 20 % slovní zásoby je slovanského původu (např.: iubi=milovat, glas=hlas, nevoie=potřeba, prieten=přítel, da=ano), nicméně mnoho slovanských slov jsou archaizmy, takže se odhaduje, že slovanská slovní zásoba představuje dnes už jen 10 % moderního jazyka. Mezi další slovanské vlivy patří např. zachování původního latinského fonému /h/, který nezůstal v žádném jiném dnešním románském jazyce.
Další vlivy
- řečtina (např.: folos < ófelos = užitek, buzunar < buzunára = kapsa, proaspăt < prósfatos = čerstvý)
- maďarština (např.: oraş < város = město, a cheltui < költeni = utrácet, a făgădui < fogandi = slíbit)
- turečtina (např.: cafea < kahve = káva, cutie < kuta = krabice, papuc < papuç = papuče)
- němčina (např.: cartof < Kartoffel = brambor, bere < Bier = pivo, şurub < Schraube = šroub)
