Stručná informace o španělštině
Španělština (neboli kastilština) je jedním z nejrozšířenějších světových jazyků. Spadá do kategorie románských jazyků. Španělsky se mluví ve Španělsku, v Jižní a Severní Americe a v Rovníkové Guineji.
Dnešní španělština se, stejně jako například angličtina, dělí na evropskou a americkou. Americká španělština obsahuje např. hlásku „X“, stejně jako spoustu dalších výrazů, pochází s indiánských jazyků v Mexiku a čte se podobně jako české /Š/. Název Mexiko vychází ze jména jedné domorodé skupiny, jíž byli Mexikové (čteno /Mešikové/). Vlivem dalších hláskotvorných změn se dnes Mexiko vyslovuje jako /Méchiko/, Mexičané někdy dokonce používají zápis Mejico, který odpovídá pravidlům současné španělské fonetiky. Ve starších písemných pramenech se setkáváme s písmenem „-x-“, čteným jako /ch/ – toto pravidlo je však již archaické. Písmeno „X“ se pak čte jako /š/ při přepisu výrazů původních latinskoamerických kultur (např. slovo „Xaman“ pochází z mayštiny a čte se /šaman/, jde o ekvivalent slova „sever“, důležitý pojem v mayském rituálním náboženství).
Španělština používá spřežkový pravopis, a také přízvučné samohlásky áíéóú, které se nečtou dlouze, ale při výslovnosti se na ně klade důraz, tzv. akcent. V jazyce se vyskytuje i tzv. cedilla, která se dnes používá hlavně ve francouzštině a turečtině.
