je severogermánský jazyk, kterým hovoří Norové. Je úředním jazykem v Norsku (5 mil. obyvatel v roce 2017). Je vzájemně srozumitelná s dánštinou a švédštinou.
Rozšíření:
V Norsku, kde je úředním jazykem, je norština mateřským jazykem asi 95 % z celkem 4,7 miliónu obyvatel.
Historie:
Obvyklé členění do těchto období:
stará norština 700–1350
střední norština 1350–1525
moderní norština 1525–současnost
Norština se vyvinula ze staré severštiny (norrønt), kterou se hovořilo ve Skandinávii přibližně v letech 200–800. Nejstarší období je též nazýváno jako praseverské (urnordisk). V 9. století se stará severština začala rozlišovat na západní (Norsko, Island) a východní (Švédsko, Dánsko).
Během dánské nadvlády, trvající více než 400 let, ovlivňovala dánština především jazyk obyvatelstva měst a vzdělaných vrstev. Venkovské obyvatelstvo však hovořilo nářečími zachovávajícími staronorské prvky. Tento historický vývoj podmínil vznik specifické jazykové situace, kdy vedle sebe existují dvě rovnoprávné spisovné formy norského jazyka – v současnosti nazývané bokmål [ˈbuːkˌmɔːl] a nynorsk [ˈnyːˌnɔʂːk].
Máte poptávku nebo jen dotaz?
Napište nám, obratem se ozveme.